Školy mají namále, ale čas na jejich zrušení nenastal kladatelství Nová beseda vydává v listopadu knihu Tomáše Feřtka Co je nového ve vzdělávání. Jako ukázku přinášíme kapitolu, jež se věnuje otázce, zda škola jako instituce může přežít pod tlakem nových technologií a společenských požadavků na vzdělání. Školy na začátku 21. století jsou vystaveny… Více →
Učit literární dějepis, který v naprosté většině škol končí tak nejpozději v šedesátých či sedmdesátých letech, je čím dál absurdnější. Za prvé proto, že 99% těch knih 99% středoškoláků nikdy ani nevidělo a zcela jistě je nebudou teď ani nikdy později číst, takže se z této podivné disciplíny stal jen telefonní seznam autorů… Více →
Kdo by čekal, že zrovna televizní kuchař Pohlreich přesně pojmenuje, v čem je vlastně problém učňovského školství a co by se s ním třeba dalo dělat. Ve třetím dílu nové řady své reality show nenavštívil hospodu, ale kuchařský učňák v Trmicích u Ústí nad Labem. Epizoda se stala populární díky historce se zlatým řetízkem v hrníčku,… Více →
Škola už dnes leckdy nevypadá tak, jak jste ji zažili vy; naštěstí Vážení rodiče, tento text je určen těm z vás, kteří vedete tento týden děti do školy a očekáváte, že bude vypadat pokud možno tak, jak jste ji sami zažili před lety. Pokud byste si sepsali na jeden papír všechna podstatná… Více →
Proč v dnešní škole nefungují plošná opatření a vzdělávací síta Co má udělat ministryně, která má před sebou přinejlepším dva a půl roku času a k tomu úkoly tak na deset let? O tom, že bude chtít víc peněz na vyrovnání vzdělávacích šancí pro každého, což je podstata inkluze, a… Více →
Schopnost rozumět a vyjadřovat se jazykem filmu je stále důležitější. Přesto Tomáš Feřtek nepovažuje za dobrý nápad, aby se audiovizuální výchova stala povinným předmětem. Proč? Patří filmová gramotnost k všeobecnému vzdělání? Odpověď jen těžko může znít jinak než ano. Už během uplynulých dvaceti let se audiovizuální gramotnost důležitostí začala vyrovnávat té… Více →
A proč je to dobře. Máme za sebou první pilotní testování státních přijímaček na střední školy. Na osmiletá a šestiletá gymnázia i na všechny čtyřleté maturitní obory. Souběžně s tím připravuje ministerstvo školství pravidla, jakou mají mít tyto přijímačky váhu a jak s nimi mají školy zacházet. Naostro by měly být spuštěny… Více →
Má o přijetí do základní školy rozhodovat los? Cílem je zjistit předpoklady k výuce cizího jazyka… umí počítat s pochopením, zná číselné řady… ústní zápis 60 minut, test školní zralosti 60 minut… seznam přijatých podle bodového hodnocení zveřejní ředitel školy. To jsou úryvky opsané z webových stránek různých škol v… Více →
Inženýrská řešení a síta na odstranění hloupých nám k lepšímu vzdělání nepomohou Při podzimním termínu maturit propadla skoro polovina studentů a není to žádné překvapení. Když maturuje sedmdesát šest procent populačního ročníku, máme ověřeno výzkumem, že 10 až 12 procent z nich na současnou maturitu intelektuálně nemá. Zhruba tohle řekl… Více →
Kdo nejvíc vydělá na jednotných přijímačkách na střední školy. V polemice o tom, zda je, či není rozumné zavádět jednotné přijímačky na střední školy, použil ministr školství jeden ekonomicko-osobní argument. V prohlášení ministerstva stojí: Testové otázky budou organizací CERMAT školám poskytovány zdarma. Každý učitel tak bude moci žáky na tyto testy připravovat dle… Více →