Proč státní přijímačky nesplní, co slibovaly

A proč je to dobře.

Máme za sebou první pilotní testování státních přijímaček na střední školy. Na osmiletá a šestiletá gymnázia i na všechny čtyřleté maturitní obory. Souběžně s tím připravuje ministerstvo školství pravidla, jakou mají mít tyto přijímačky váhu a jak s nimi mají školy zacházet. Naostro by měly být spuštěny od jara 2016. Zatím jsou výsledky vlastně lepší, než bylo možné před rokem dvěma očekávat. S drobnou výhradou, že to, čím ministr Chládek jejich zavedení obhajoval, tedy méně neúspěšných u maturit a více dětí na učilištích, pravděpodobně nesplní.

Nejdříve to pozitivní. Testovalo se ve středu a čtvrtek (15. a 16. dubna), hned po víkendu byly k dispozici výsledky a na stránkách CERMAT si každý mohl stáhnout testová zadání a klíče správných odpovědí. Slušný výkon. Pravda, hned další dva následující dny nebyl ten odkaz funkční, tedy pro jistotu nabízíme i alternativní úložiště.

Testy samy byly bez zásadních chyb (pár menších se našlo). Test z matematiky obsahoval kromě převahy poněkud počtářských úloh i pár úloh postavených na přemýšlení. Podobně to bylo u češtiny. Tam převažovaly požadavky na znalosti pravopisu a terminologie, ale test obsahoval i čtenářské úlohy. Nebyl náročný ani tak věcně, ovšem nebylo úplně snadné se pročíst tím množstvím zadání.

Formálně byly úlohy velmi podobné úlohám státní maturity (obé dělá CERMAT). S trochou nadsázky by se dalo říct, že se čeština u přijímaček obtížností zase tak moc nelišila od didaktického testu státní části maturity. Ale podle výsledků neměli žáci s testy z češtiny pro čtyřleté studium žádné větší problémy (neúspěšnost okolo 11%).

Souhrn výsledků si můžete prohlédnout v této ministerské prezentaci. Průběh křivek pro jednotlivé typy škol je víceméně předpokládatelný.  Ukazují, že testy rozřadily žáky docela plynule, tedy mohou sloužit ředitelům jako pomůcka k tomu, koho přijmout. Nejpodstatnější ale na celém vývoji okolo státních přijímaček je, že pro ředitele či ředitelku školy je státní test opravdu jen pomůcka.

Je na něm, jakou váhu bude mít v přijímacím řízení a může si k němu doplnit vlastní požadavky. Další specializovaný test, pohovor, talentové zkoušky. A na něm také je, kde si stanoví minimální hranici úspěšnosti. Ta doporučená byla (při maximálně dosažitelných 50 bodech v každém testu) u matematiky 10 bodů a u češtiny 20 bodů.

Proč je to důležité? Testy ověřují učivo, tedy fakticky ne to, co je ve škole důležité a co nakonec obvykle rozhoduje o našem úspěchu či neúspěchu v životě. Fakt, že přijímačky nebudou jen státní test, ale školu od školy i něco jiného navíc, omezí riziko, že se základní školy soustředí ve vyučování jen na to, co je v testech.

A možnost ředitele určit hranici neúspěchu zase sníží riziko, že k maturitnímu studiu nebude mít přístup někdo s třeba jen jednostranným talentem (skvělý v češtině, slabý v matice či naopak), případně někdo, kdo největší pokrok udělá až na střední škole (to platí například o některých romských studentech). Že takových je dost a z výsledků v devítce těžko soudit na výsledky u maturity, to vám potvrdí mnohý ředitel.

Takže ona výtka zmíněná v úvodu vlastně není úplně výtka. Ano, státní testy nesníží počet neúspěšných u maturity. Ostatně ani nemohou; vědí to i v CERMAT a lze to doložit na číslech. A stejně tak nepřesune významnou část žákovské populace na učiliště. Pokud chceme, aby se děti zajímaly o manuální profese, pak na to budeme muset jít jinak. V obou případech je třeba říct, že je to dobře a že cesta, kterou ministerstvo nakonec zvolilo, sice mnoho nepomůže, ale také mnoho neškodí. Jen učitelé mají o něco více práce. Jako obvykle.