
Svět je na „eugenické“ řešení maturit příliš složitý
Inženýrská řešení a síta na odstranění hloupých nám k lepšímu vzdělání nepomohou
Při podzimním termínu maturit propadla skoro polovina studentů a není to žádné překvapení. Když maturuje sedmdesát šest procent populačního ročníku, máme ověřeno výzkumem, že 10 až 12 procent z nich na současnou maturitu intelektuálně nemá. Zhruba tohle řekl ředitel Cermatu Jiří Zíka, když oznamoval, jak dopadl opravný termín maturit, k němuž jdou ti, co už jednou či dvakrát u státní maturity neuspěli. Polovička z nich propadla i tentokrát a mnozí už žádnou další šanci nemají, takže studovali ty čtyři roky nadarmo.
Co máme v takové situaci udělat? No, vypadá to docela jednoduše. Nejlepší by bylo děti včas podrobit IQ testům – a ty, které na to nemají, na školu s maturitou radši nepustit. V podstatě tuhle cestu navrhuje ministr Chládek, když chce zavést jednotné přijímačky. Ty jsou určitě méně sofistikované než IQ test, ale mají vytvořit podobnou hráz, aby ti slabí raději vůbec studovat nešli.
Jenže svět je poněkud složitější, než aby tohle „eugenické“ řešení fungovalo. Základní problém je, že ti, kteří jsou slabí v deváté třídě, nejsou titíž, kteří nakonec u maturity neuspějí. Takže když odfiltrujeme v devítce ty „hloupé“, nepustíme ke studiu i ty, kteří by nakonec maturitu udělali, a zároveň se počet neúspěšných moc nezmění.
Prostě ani s pomocí testů neumíme odhadnout, kdo za čtyři roky uspěje, a kdo ne, protože kromě intelektu a znalostí tu hraje roli příliš mnoho netestovatelných faktorů. Pro matematicky vzdělané doporučuji k přečtení pozoruhodný blog Ondřeje Šteffla. Vysvětluje to na jednoduchém a přehledném grafu.
Mluvil jsem tenhle týden s ředitelkou jedné střední školy, která vzdělává kromě jiného mladé Romy. Ta říká zcela jasně, že pokud budou jednotné přijímačky, tihle studenti se na její školu nedostanou a zůstanou bez maturity. Jenže podle ní u studia na střední škole nerozhodují jen akademické dispozice, ale především míra podpory a motivace. Dokládá to tím, že na této konkrétní škole u státní maturity zatím neuspěl jen jediný žák. Všichni ostatní „hloupí“ odmaturovali, protože škola v nich byla schopná probudit touhu něco dokázat.
Líp to říct neumím. Přestaňme se už konečně zabývat tím, koho k maturitě pustit, a koho ne; nezabíjejme čas věčnými debatami, že dřív ta maturita byla „něco“ a dneska není „nic“. Je to pravda, prostě se svět změnil. Aerovka byla svého času také skvělé auto a dnes je to přinejlepším pohledný veterán, s nímž byste si do provozu netroufli.
Ano, státní maturita (o té školní části to neplatí) se vyvinula v poněkud nákladný test elementární gramotnosti a říká nám, že podstatná část dospívajících je funkčně negramotná. Víc než polovina podzimních neúspěšných nezvládla ani poměrně jednoduchý test z češtiny. Je popravdě řečeno úplně jedno, jestli tihle lidé jsou negramotní s maturitním vysvědčením v ruce nebo bez něj. Problém, a to velký, je, že jsou negramotní. Tak s tím něco dělejme.
P. S. O tom, co pro to dobré školy dělají, napíšu příště.
Související články
-
-
Tomáš Feřtek: České vzdělávání připomíná cimrmanovskou sopku
-
Poslední rozloučení s Dobešem
-
Slyšel někdy Václav Klaus mladší o formativním hodnocení?
-
Povolování nových škol: Místo pravidel nastoupila libovůle
-
Co máme chtít od ministra školství Chládka
-
Vzkaz naší škole: Neřvěte, neponižujte nás a učte věci, které dávají smysl
2 Komentáře
Studovali nadarmo – pokud vše měříme jen a jen diplomem.
Někteří si ze školy neodnesli přidanou hodnotu (nebo mnohem menší než by mohli), i když maturitu udělali a spočte jim to život, někteří odnesli, i když maturitu neudělali. V soukromém sektoru se můžete prosadit svými schopnosti, ty diplomy jsou jen bonusem. Ve státní sféře uznávám je diplom posvátná kráva, nad niž nic není. Ale to je o něčem jiném.
Měření světa ředitelem Cermatu je opravdu obdivuhodně zjednodušené. A následky jednotných maturit umocníme jednotnými přijímačkami, což už je větší průšvih, protože případně zabrání všeobecnému vzdělání v 15 letech – to není cíl 21. století.
No snad ověřovací provoz přijímaček v roce 2015 dopadne natolik velkým průšvihem, že to dojde zejména rodičům, do jaké pasti žene stát jejich děti.
Jsem pro povinné přijímačky v režii škol a zodpovědnosti ředitelů.
Problém vidím ještě hlouběji: I chytří studenti s IQ vysokým mají problémy se studiem: Mobilní hry, neustále online na FB atd. způsobuje přetížení a rozbití mysli. Doučuji jednoho takového moc fajn kluka. O jeho stavu vědí rodiče i on sám a nějak se snaží, ale tlak jeho vrstevníků i jeho vlastního zvyku je tak silný, že se mu to daří jen z části. A tak se dostáváme do situací, kdy se mu hlava jakoby „kousne“ a to jsem i mezi hloupými spolužáky na gymnáziu, když jsem studovala já, ani když jsem učila v letech 2000-2009 nepozorovala. Schopnost uchopit nějaký systém, jako je např. gramatika, příklady z chemie, filosofické souvislosti, vjem z obrazu apod. jsou pro děti čím dál těžší. Mysl těká, hopká nebo se zaplokuje. U méně postižených vyžaduje stále nové palivo, které ji ale rozpaluje a rozbíjí a výsledek bývá často právě takovýto. Ne nadarmo se vždy vychvalovala koncentrace a uměřený příjem vjemů. Opět si hrajeme na „poručíme větru dešti“ – tentokrát v rámci vlastní psychiky.