
Tablety do škol, mozek ven

Opravdu víme, co dělají digitální technologie s naší schopností učit se?
Hezky se to sešlo. Ve chvíli, kdy oznámil ministr školství, že pošle tablety do každé české školy, vyšla u nás kniha německého psychologa a neurologa Manfreda Spitzera Digitální demence s podtitulem Jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum.
Spitzer v tom má jasno. Digitalizace světa téměř bez výjimky škodí našemu mozku, protože spoustu věcí už nemusíme dělat, takže se náš mozek zjednodušuje a hloupne. Už se nemusíme orientovat ve městě a krajině, protože máme GPS, nepíšeme rukou, protože máme klávesnice a často jen nekreativně přesouváme kusy textu, místo setkání s lidmi se pohybujeme v sociálních sítích, sport nahradily násilné počítačové hry a vynucený multitasking z nás dělá nesoustředěné neurotiky. A to všechno škodí skutečně kvalitnímu vzdělání.
Nejspíš bych Spitzerovi spontánně oponoval, že stejně jako zavedení hodinek na každé zápěstí v mnohém zhoršilo naši přirozenou schopnost přesně odhadnout čas, tak i digitální nástavce našich smyslů samozřejmě některé dovednosti omezují, ale mnohé naopak nebývale rozvíjejí.
A předpokládám, že komplikované a často paralelně běžící operace, které děláme prostřednictvím digitálních technologií, skoro určitě dávají vzniknout i novým neuronovým sítím v mozku. Zavedením hodinek jsme nezhloupli, jen se o něco změnila paleta našich dovedností. Něco ubylo, něco přibylo. Ostatně naše schopnosti rozdělat oheň třením dřev a orientovat se podle polohy slunce taky už dneska nejsou nic moc.
Druhý argument. Spitzer jako již důstojný postarší muž vidí vzdělání jako samostatnou, blíže neurčenou entitu mimo praktický svět – nejspíš je to souhrn schopností s hlubokým porozuměním číst, operovat s matematickými symboly, mluvit v několika jazycích. Jenže schopnost ovládat digitální technologie je dnes přece přirozenou součástí požadované kvalifikace. Není to něco, co stojí mimo a jen škodí klasické vzdělanosti. Naopak, kreativní zvládnutí technologií je klíčovou součástí vzdělání.
Prostě v tom, že se Spitzerem nesouhlasím, mám docela jasno. Až do chvíle, kdy se podívám vpravo od obrazovky svého počítače, kde leží blok s poznámkami. Hm… psací písmo už nepoužívám léta, protože bych ho po sobě nepřečetl ani já. Poslední dobou se pravidelně zadrhnu i při podpisu v bance. Že by nějaká systémová a nevratná porucha v neuronové síti? Má na to vliv dvacet let strávených u klávesnice?
Je fakt, že pochybnosti o zavádění počítačů a digitální techniky do škol nejsou nic nového. Například waldorfská pedagogika je v tomto směru velmi ostražitá, hodně se soustředí na fyzický pohyb a manuální dovednosti dětí, protože tvrdí, že zvlášť u těch malých se tělo a mysl rozvíjejí v úzké souvislosti.
Počítače do výuky zavádí až na druhém stupni, protože až tam se dostatečně rozvíjí abstraktní myšlení, a je tedy zaručeno, že dítě bude ovládat počítač a ne naopak. Intuitivní přístup k technice, kdy dítě fakticky vykonává její příkazy – tohle přesuň, tomu napiš, toho si přidej do přátel! – opravdu může vést k tomu, že jsme jen výkonnou složkou domácího softwaru. Nebo ne?
Tablety už dávno bydlí v dětských pokojíčcích a právě teď se vydaly na pochod do tříd. Že tam nakonec dřív nebo později doputují, je jisté. Jen je otázka, s jakým prospěchem a s jakými následky. Opravdu víme, co děláme?
Text vyšel původně na Respekt.cz
ilustrační foto. by Kathy Cassidy (flickr.com)(CC BY-NC-SA 2.0)
4 Komentáře
Problém není, zda tablet a obecně techniku ano nebo ne, ale jak.
Pokud budou žáčci používat tablet stejně jako psací tabulku jako před 150 lety, pak je to špatně. Žádná technika (interaktivní tabule) nebude užitečná, když se výuka pouze substituuje a netransformuje je to špatně. Popsáno je to jako model SAMR.
Děti jsou bohužel někdy dále v dovednostech než učitelé. Tam ten problém začíná.
Jako neznalec diskusi jen sleduji, ale preventivně dám děti do Waldorfské školy, aby věděli, co je dřevo, kov a papír a jak se s nimi dá pracovat – off line 🙂
Jsem pro vyváženost, budou si ve WŠ umět děti poradit s IT?
https://www.youtube.com/watch?v=5qsTC3Avv7Y
Vnouček umí manuálně pracovat a nejde si na ipad pohádku a spustí. Práce je pro něj šroubovák a pilka 🙂
Vůbec si netroufám něco paušálně hodnotit, píšu jen své zkušenosti: Než jsem odcházela ze školství do práce s dospělými (zdravý živ. styl, příroda), dva poslední roky na nižším gymnáziu jsme zpozorovala tento jev: primáni (více tříd) byli o deset pater skokem výrazně horší v denních záležitostech, nošení pomůcek, soustředěnosti, schopnosti kreativně do hloubky komunikovat, prociťovat, poslouchat druhé spolužáky. Byli jak hopkavé balónky z jednoho nepodstatného detailu na druhý. Určitě internet přináší nové inspirace, ale je tam pro mě řada otázek. Tradiční civilizace (Indie, Japonsko, Čína) varují před utržením mysli a zdůrazňují koncentraci, Antika mluví o rovnováze a křesťantví o centru-srdci. Nemám pocit, že bychom z toho mohli totálně vyjít v naději, že počítačová technika nás nebezpečí ustřelení mysli zbavuje. Naopak. To, co jsem u dětí pozorovala byla i změna řeči: Jako by lidé byli také počítače (nevědomé příkazové „klikací“ věta, občas i přeřeknut se v tykání a automatickém „kliknutí“ na druhou osobu, včetně učitele). To mé pozorování před lety. Práce v posledních dvou letech rozdrobenější a pro mě o 200% náročnější (vzhledem k výrazné roztěkanosti dětí, kdy poznatky jen prosvištěly vzduchem). Jak to vypadá teď? Pro mě po letech nový fenomém: Řada závislých dětech na mobilu a tabletu v hodině, o přestávce, na ulici, v metru, při jídle doma – prostě všude(na čemž ale hrají hry či sledují bulvární zprávy) – než jsem odešla ze školství- nevídaný fenomén. Závislost nejvíce skokem 8.-9. třída, v 7. třídě ještě ne. Nedokážu posoudit, zda a jak se to dá opečovat. Budu to studovat a budu ráda pane Feřteku i pane Havle a další za odkazy na zcela konkrétní metodiku, jak děti s počítači (kam spadají i tablety) naučit a přitom je ochránit před závislostí a i těkající mysli. Ano, Walfdorf na to má výborné techniky, ale jak na klasických školách, když jako učitel neovlivňuji skladbu předmětů (pouze učím přírodní vědy, kde to má alespoň nějaké výsledky pokud začnu pracovat nejpozději se sedmáky)? Děkuji předem.