Maturitu přece nemusí mít každý!
Naši vzdělanost a ekonomiku nespasí více žáků v dělnických profesích
Věcí a výroků k naštvání bylo během letošní volební kampaně dost, mně osobně lezla na nervy především věta, kterou jsem dal do titulku. Opakovali ji do omrzení politici napříč stranickým spektrem, s čestnou výjimkou Zelených, Pirátů a ojedinělých osobností z ODS, ČSSD či ANO. Naopak nejbezostyšněji lhal pan ministr Žák a Zemanovci obecně.
Je to takový nenápadný tlak. Tu se v novinách dozvíme, že vysokoškoláci, co snili o práci u Googlu, končí na vrátnici, tu se řeší nadbytek nezaměstnatelných gymnazistů nebo kterási agentura publikuje tabulku, jež s potěšením sleduje, že například v Praze je konečně na učilištích o procento víc dětí z populačního ročníku. Spása na obzoru. Chybí nám přece řemeslníci a kvalifikovaní dělníci! A tak kdekdo včetně osobností vzdělaných a příčetných opakuje do omrzení populární větu, že maturitu přece nemusí mít každý a pracovat rukama není ostuda.
To jistě není, problém je, že bez maturity až nepříjemně často nedostanete k té práci příležitost. A jestli něco ostuda je, pak když někdo takhle bezostyšně lže. A stejně ostudné je to poslouchat a nebránit se. Takže se braňme. Patříme totiž nejen v evropském měřítku k zemím, kde chodí nejvíc dětí na učiliště. Aktuálně 32,5%, a ten podíl postupně stoupá od roku 2008, kdy to bylo 30,26 %. Zároveň ale je u nás také nejnižší podíl dětí ve všeobecném vzdělávání, tedy na gymnáziích (24%). Ve vyspělých zemích to bývá až polovina. Statistiky nezaměstnanosti čerstvých absolventů jsou podobně jednoznačné. Toto jsou letošní čísla. Vyučení 27,4%, vyučení s maturitou 19,3%, lidi z průmyslovek 14,8%, gymnazisté 4,1%.
Srovnání míry nezaměstnanosti čertsvých absolventů a všech absolventů
Abychom si rozuměli. Toto jsou opravdu čísla nezaměstnanosti čerstvých absolventů. Tam se totiž nejlépe ukáže, o jakou úroveň vzdělání zaměstnavatelé doopravdy stojí. Kdybychom sledovali obecně nezaměstnanost absolventů (tedy lidí do dvou let po ukončení školy) podle úrovně vzdělání, jsou ta čísla nižší, ale pořadí stejné. Přesněji to najdete dole v tabulce.
Nízký podíl nezaměstnanosti u absolventů gymnázií je samozřejmě způsoben tím, že většina jde na vysokou školu. Ale i obecná čísla nezaměstnanosti z letošního srpna říkají stále totéž: Ve skupině 15 – 64 let je nezaměstnaných lidí se základním vzděláním 26,1%, u vyučených bez maturity 8,3%, střední s maturitou 5,0%, vysokoškoláci 2,3%. Pořád stejná písnička.
A jedna pikantnost na závěr. Oproti loňskému roku se vlivem krize výrazně zvedla nezaměstnanost mezi absolventy strojírenských a elektrotechnických oborů, dlouhodobě je potíž zaměstnat stavební profese. Přitom právě tam by politici v dojemné shodě chtěli zahnat více dětí.
Představa, že vzdělání je cosi podivného, od čeho bychom měli podstatnou část populace odradit, to je opravdu česká specialita. Ano, spousta lidí s vysokou sbírá praxi v recepci. Vezmou je tam, protože na rozdíl od středoškoláků často umí jazyk. Vůbec to není marná zkušenost, a pokud budou mít štěstí, mohou za rok za dva nastoupit tam, kde je vysoká potřeba. Vzdělání jim dává svobodu volby. Jejich vrstevníci s výučním listem nebo „jen“ maturitou ji mají výrazně menší. Statistiky nezvěstnosti to po léta říkají jasně.
Ale pokud vás opravdu příliš vysoké číslo maturantů irituje, lze se na to dívat i tak, že není ze všeho nejdůležitější, kdo má a nemá maturitu, spíš se zabývejme, co se studenti na kterékoli škole doopravdy naučí. To rozhoduje. A neopakujme pořád dokola nesmysly. Věta o maturitě, co ji nemusí mít každý, se stala součástí každodenní konverzace, takže ji bez přemýšlení opakuje kde kdo. Přitom data, která tu uvádím, jsou dostupná každému na čtyři kliknutí. Takže doufám, že až vás příště zasvrbí na jazyku, polknete ji, a když ji řekne někdo vedle vás, ohradíte se. Protože říkat něco, o čem vím, že je lež, to už není jen ostuda.
Příště: Máme moc doktorů kulturologie? Jak je to s nezaměstnaností absolventů vysokých škol.
Na těchto odkazech (stránky Českého statistického úřadu a Národního ústavu pro vzdělávání) najdete mnohem podrobnější data. Nejpřehledněji na webu www.infoabsolvent.cz:
http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam050613.doc
http://www.nuv.cz/nezamestnanost-absolventu-skol
Původní text i s diskusí si můžete přečíst na Respekt.cz .
Související články
Zanechat komentář
Finanční dárci:
Produktová podpora:
Spolupracujeme:
5 Komentáře
Dostal jsem se k tomohle az ponekud pozdeji, nicmene..
Cisla nezamestnanosti vs. vzdelani jsou velice zavadejici, protoze davaji jen jednostranny pohled. Uplne ignoruji fakt, ze gymaziste ci vysokoskolaci jsou vetsinou lide z rodin se silnejsim zazemim, tudiz ze silnejsimi socialnimi sitemi ktere jsou pri hledani zamestnani nenahraditelne.
Dalsi fakt je, ze vysokoskolat ze socialne slabsiho prostredi je vetsinou daleko vice motivovan (protoze ma tu cestu nahoru o dost tezsi nez nekdo komu rodice zaplati doucovani ci primo koupi vstupne testy…) nez nekdo kdo s potizemi dokonci zakladni skolu, coz se projevi i na pracovnim trhu.
Korelace neni kauzace, takze vyse uvedene statistiky jsou bez dalsiho rozboru celkem nanic.
V tom všem máte pravdu, ale zkuste dodat, co z toho vyplývá, krom sdělení, že jsou statistiky na nic. Mně připadá docela důležité vědět, jestli vysokoškoláci opravdu jsou tak nezaměstnatelní, jak je obecným zvykem tvrdit. Ta čísla ukazují, že nikoli. A asi tu připomínku nemyslíte ani tak, že je jedno, co vystudujete a jestli máte maturitu, nebo ne, protože rozhoduje jen rodina a sociální sítě. Takže co vlastně tvrdíte? Nebo co byste z těch čísel vyvodil vy?
V prvni rade bych se zamyslel, co me zajima. Zajima me jestli jsou vysokoskolaci nezamestnatelni? Pokud ano, tak bych stejne nemeril nezamestnanost u vysokoskolaku (protoze kohorta 60-ti letych vysokoskolaku ma nulovou vypovedni hodnotu o tom, jestli jsou dnesni vysokoskolaci zamestnatelni nebo ne). Meril bych napr. jak dlouho trva ve stejne kohorte najit praci vysokoskolakovi, maturantovi a nekomu se zakladni skolou. Meril bych jejich plat rekneme v 25-ti a 30ti (pokud se na to divam ciste materialne) – napr. abych mohl odpovedet na argument, proc studovate pet let pro 20k mesicne, kdyz clovek potom hleda praci rok, a dostane stejne jako kdyby mel maturity (akorta tam to bude dostavat o ctyri roky dele, protoze i kdyz hledal praci dva roky, tak uz ma praxi atd..)
Pokud chci, jako stat, zvysit zivotni uroven, tak bych nezamestnatnostni cisla ignoroval uplne, protoze z nich nelze rozlisit kauzalitu a korelaci. Takze bych
a) popremysle jak to mozna funguje
b) potom hledal co mi teorii potvrdi nebo vyvrati.
Ad a, popremyslel bych, proc zamestnavatele maji radi vysokou skolu? Skoro urcite to neni kvuli vedomostem tam nabyvsim, protoze i ten nejlepsi vysokoskolak, pokud nepachnul k opravdove praxi, se par mesicu ci let zaucuje (perfektni priklady jsou doktori a pravnici, kteri to maj doslova v popisu prace…). Z meho pohledu (a nejakejch par jsem jich najimal) je to spise kvuli tomu (uvazujme dobrou skolu, ne Plzenske prava), ze to vypovida o tom cloveku ze ma motivaci, dokaze (snad) strukturovane premyslet, neco delat pod vedenim, ale i samostatne atd. atd. Takze to dava me, jako zamestnavateli informaci o spouste veci ktere si sice napsat do CVcka muzete, ale dokazat je lze jen prakticky. Vejska je potom takove rozetnuti hlavy 22 – jak prakticky dokazat ze vam neco jde, kdyz vam nikdo neda moznost to dokazat ve zamestnani? Tim jak jak zamestnavatel usetrim na vyberu (mene false-positives, mene vyhazovu).
Mimochodem, slaba verze nepotizmu (najimani znamych znamych) je jeden z nejefektivnejsich zpusobu jak ziskat dobre zamestnance. Je to prilis slaby nepotizmus aby povolil lajdaky (a doporucenim clovek take riskuje svoji reputaci..), ale ziskava podstatne vice informaci o kandidatovi nez pres agenturu, ktera ho zna cele dve hodiny.
Takze kauzace sice muze byt vysoka skola = lepsi zamestnani, ale dle me je to proto, ze vysoka skola funguje jako filtr. Ve chvili kdy prestane fungovat jako filtr, vysoka skola = lepsi zamestnani padne.
Jak se to da overit? Relativne snadno. Posleme vsechny (nebo alespon velkou cast) na vysokou skolu, a podivame se jestli to opravdu vede k lepsimu zamestnatni. Tento „experiment“ funguje (nechtene) hezky v UK, kde v 2013 slo na universitu skoro 50% kohorty. Bude to opravdu pro 50% kohorty znamenat lepsi zamestnatni? Predikce me teorie jsou:
– studenti univerzit (resp. specifickych fakult) o kterych je znamo ze jsou kvalitni, a ktere si kvalitu udrzuji i za cenu vetsiho „odpadu“ (napr. Russel Group) budou mit rozumny uspech
– studenti dalsich unverzit/fakult budou v podstate nerozeznatelni od tech co na univerzitu nesli.
Staci pockat pet-sest let (idealne by to bylo do duchodu, ale to je prece jen nejaka cvhile) a uvidime. Mozna za cenu zlikvidovani kariery jedne kohorty, nicmene kdyz uz vlada UK ty podminky experimentu vytvorila…
Pozn. Bohuzel v jazyku to chybi, ale delal bych rozdil mezi „vzdelanim“ – t.j. naucenim se specifickych dovednosti, faktu apod., ktere muze ale nemusi byt prakticky vyuzitelne, ale v ramci spolecnosti je rozhodne lepsi mit lidi kteri vedi neco o fyzikalnich zakonech, cetli Capka, a (idealne) take vedi neco ruznych lidskych biasech takze lepe odolavaji politikum a marketingu; a mezi, hmm, „selekci“, kde delaji neco, treba i dlouhodobe „nesmyslneho“ cimz dokazou neco specifickeho pro budouci zamestnatele (ktere Capek ci biasy nemusi vubec zajimat).
Bohuzel se tyto dve veci porad pletou, ve vice nez jedne rovine (napr. tim, ze u „selekce“ by vetsina lidi klidne souhlasila se skolnym, i kdyz by to paradoxne selekci zabilo) , ale to uz je na delsi komentar – i tak jsem toho uz napsal az moc.
Dle mého názoru nejsou data vypovídající z důvodu rozdílného potenciálu absolventů. Jinými slovy, kdybych nechal (třeba z rozkazu strany a vlády) vystudovat ročník gymplu učňák, tak by nezaměstnanost byla třeba 8% (zedníci, instalatéři – ŽL a makat na sebe).
Takto jsou na učňácích lidi, kteří mají téměř nulový potenciál a vynulovanou motivaci. Osobní zkušenost s tesařem, kterému jsem nabízel, že mu odbornou práci dohodím (pro mě to byla studentská brigáda při škole, pro něj regulérní práce – ve skladu) ale velice rychle přiznal, že se mu „nechce dělat“ (tesařina není jak štítkovat ve skladu a jezdit s paleťákem). A takových budou tisíce.
+ rozvrstvení bude asi i napříč obory, u stavebních oborů (kde by teoreticky neměl být problém) si velké firmy (Metrostav, Subterra,..) sponzorují učně (po celé studium) za příslib nástupu. Kdyby jich měli každý rok desítky k dispozici, proč by to dělali?
U nás naprosto nejhloupější lidi, co se nedostali na VŠ ani na druhý pokus stejně šli pak na soukromou a už mají tituly na Metropolitní a jiné podobné superškole. Titul dnes může mít opravdu každý, kdo nemá nějakou poruchu, která by mu bránila v alespoň trochu učení….