VHP píše CeHOPPovi aneb tlačil CERMAT na hodnotitele písemných prací?
Ředitel CERMATu Pavel Zelený byl sice včera odvolán, to ale nic nemění na tom, že je třeba dořešit jednu zásadní otázku spojenou s důvěryhodností maturit. Je nebo není pravda, že vedení CERMATu měnilo během opravování písemek kritéria i míru přísnosti hodnocení a že tlačilo na hodnotitele, aby byli přísnější na ty, kteří byli na hranici propadnutí? Přečtěte si, co se píše v mailové korespondenci CERMATu.
S tímto tvrzením přišla ředitelka gymnázia v Čakovicích Daniela Hochmanová (čtěte ZDE a poslouchejte ZDE) a potvrdili mi ho i další hodnotitelé. Na druhé straně jiní hodnotitelé píší, že na ně nikdo žádný nátlak nečinil (například ZDE) a exředitel Pavel Zelený to označil za nesmysl a celou věc vysvětloval tím, že trenér jednotlivé hodnotitele upozorňoval na nedostatky v hodnocení právě proto, aby byla zvýšena objektivita. Dá se to nějak rozsoudit?
Nejdřív vysvětlení systému. Nad opravami písemek bděla metodička v Cermatu, která vydávala trenérům pokyny, jak při hodnocení postupovat. V terénu pak byli hodnotitelé rozdělení do skupin po dvaceti, každá skupina měla svého trenéra – vedoucího. Ten mohl do jejich protokolů nahlížet, případně je vybízet k nějaké korekci. V ústředí byla také skupina analytiků, která kontrolovala celková čísla, tedy jak výsledky písemek vycházejí v globálním pohledu.
Někteří hodnotitelé tvrdí, že zpočátku, kdy se hodnotily písemky z gymnázií, byli vybízeni k velké přísnosti, pak se ale začalo ukazovat, že hrozí příliš velký počet neúspěšných. Proto upravoval CERMAT očekávání u jednotlivých zadání – to údajně pomohlo spíše odborným školám. Zároveň byli hodnotitelé vyzýváni, aby přehodnocovali písemky na hranici úspěšnosti a ubrali bod, aby písemka neprošla.
Mělo to být kvůli tomu, aby se odstranil „schod“ mezi 11 a 12 body, mezi úspěchem a neúspěchem. Ten se projevil už loni a CERMAT si ho vyložil jako snahu učitelů ve školách pomáhat svým žákům. Také proto se zavedlo centrální hodnocení, bylo by tedy hloupé, aby to letos vyšlo stejně.
To všechno jsou skutečnosti, které může důsledně prozkoumat až ministerská komise, pokud bude mít přístup ke všem podkladům. Některé věci lze ale posoudit už teď.
Cituji z mailu, který byl poslán z vedení CERMATu trenérům týmů, někteří z nich ho pak takto interpretovali hodnotitelům. Na vysvětlenou: VHP je vedoucí hodnocení předmětu, tedy nadřízený trenéra hodnotitelů, CeHOPP – centrální hodnotitel písemných prací – tedy to, čemu se běžně říká hodnotitel, PP je písemná práce, cut off je hranice propadnutí.
Citace: Čeho si všimli analytici: Po opakovaných upozorněních na to, že nenecháváme projít PP, které by projít měly, nastává – sice nijak dramaticky – opačný problém. Vkládáme do hodnocení více subjektivity, zejména u PP, které jsou hraniční – 11/12, tam se více přikláníme k 12.
Komentář: Text potvrzuje, že impulz ke změně nevyšel od trenérky týmu, která nahlíží do hodnocení svých lidí, jak tvrdil pan Zelený, ale z centra.
Citace: VHP některé PP, které byly nad cut off, přehodnotila tak, že neprojdou. Hodnotitelé by si ještě měli znova projít práce na 12 bodů. … Jestliže je přehodnocení třeba udělat neprodleně (balíček expiruje), pak VHP již nezadá přehodnocení Vám, ale tyto PP odebere a přiřadí sobě. Tím se automatiky přiřadí její počet bodů a komentář ke konkrétní PP.
Komentář: Do hodnocení zasahoval o své vůli někdo nad úrovní trenéra hodnotitelů a rozhodoval podle svého.
Citace: …pokud nastanou případy, kdy se bude muset přehodnocovat velký počet PP někoho konkrétního, pak PP budou odebrány bez náhrady.
Komentář: Hrozba finanční sankce za neuposlechnutí pokynu opravdu existovala.
Na otázku z titulku ať si odpoví každý po svém. Další otázky, které souvisí s letošními písemkami, si můžete přečíst ZDE.
Aktualizace 10. 6. 18.30: Protože se v diskusi objevila připomínka k nekorektnosti citací, přepisuji sem ten mail celý.
Čeho si všimli analytici: Po opakovaných upozorněních na to, že nenecháváme projít PP, které by projít měly, nastává – sice nijak dramaticky – opačný problém. Vkládáme do hodnocení více subjektivity, zejména u PP, které jsou hraniční – 11/12, tam se více přikládníme k 12. Máme se opírat skutečně o škálu, jestli je PP skutečně slabá a hodnocení máme opřené o škálu, nehledejte mermomocí bod navíc! Tyto hraniční PP máme konzultovat. VHP některé PP, které byly nad cut off, přehodnotila tak, že neprojdou. Hodnotitelé by si ještě měli znovu projít práce na 12 bodů.
Jestliže je přehodnocení třeba udělat neprodleně (balíček expiruje), pak VHP již nezadá přehodnocení Vám, ale tyto PP odebere a přiřadí sobě. Tím se automaticky přiřadí její počet bodů a komentář ke konkrétní PP. Pokud se přehodnocení bude týkat u určitého CeHOPPa několia PP, není problém, tyto práce mu sice zmizí z tabulky, ale zůstávají jeho, bude je mít zaplacené. Ale pokud nastanou případy, kdy se bude muset přehodnocovat velký počet PP někoho konkrétního, pak pp budou odebrány bez náhrady. Pokud někdo hodnotí tak, že za něj většinu PP musím znovu přehodnotit, pak nebude placen za nekvalitně odvedenou práci.
K těmto případům prý snad docházet nebude, většina lidí hodnotí velmi zodpovědně.
Související články
Zanechat komentář
Finanční dárci:
Produktová podpora:
Spolupracujeme:
14 komentářů
Když už se zde zveřejňuje pět dní starý článek z blogu Respektu, nebylo by od věci si přečíst i diskuse pod ním. Navíc pan Feřtek čerpá z informací od pí Hochmanové, které již CERMATem, VHT i hodnotiteli byly označeny jako nepravdivé. Chápu, že rozhořčeným maturantům či rodičům může připadat, že právě za jejich neúspěch může jakýsi e-mail, ale znovu zdůrazňuji, že se jednalo o e-mail vedoucí hodnocení předmětu vedoucímu skupiny a jeho smyslem je to, aby hodnotitelé dodržovali stanovenou metodiku. Tedy – žádný tlak, natož pak pod pohrůžkou finančních sankcí!
Nějak se v tom přestávám orientovat, paní anonymní centrální hodnotitelko.
Dodržovali tedy hodnotitelé stanovenou metodiku?
Pokud ano, pak tedy byla zjevně chybná: stačí si přečíst ty desítky příspěvků na těchto stránkách.
Pokud ne, pak možná byla metodika stanovena správně, ale byli vybráni nedisciplinovaní nebo nekompetentní hodnotitelé. Nedisciplinovaní, protože nerespektovali pokyny svých nadřízených. Nekompetentní, protože metodice nerozuměli, případně ji nedokázali uplatnit „naostro“.
Pořád nějak nemůžu najít důvod, proč se „strana Cermatu“ tak sveřepě obhajuje? Cožpak tam opravdu nechápou, že krutě ublížili tisícům mladých lidí, kteří jsou v tom zcela nevinně?
Vážená paní anonymní centrální hodnotitelko, tento článek zde visí již pět dnů, byl zveřejněn souběžně s blogem na stránkách Respektu, což je zcela běžná praxe (Jiří Pehe například své texty dává na svůj blog na aktualne.centrum, ale i na Deník Referendum, nevidím na tom nic špatného).
Argumentace pod aktuálními články pana Feřteka (ani zde, ani na Respektu) mne bohužel nepřesvědčila o tom, že paní Hochmanová lhala. E-mailová korespondence obsahovala věci, které mne spíše utvrdily v tom, že hodnocení probíhalo nikoli podle nejlepšího svědomí certifikovaných hodnotitelů, ale podle pokynů „analytického oddělení“. Tato technokracie mne skutečně děsí. Kam se poděla lidskost?
Unavená. Jak se může z centra rozhodovat o textech, které centum nikdy nevidělo.
Kafko, Ty to vidíš!
Souhlasím s pí Valíkovou.Také nechápu tento systém odvolání.Myslím,že nejsem sama.Co na to p.ministr školství?
Může se rozhodovat dle křivky – opět to potvrzuje, že centru G. křivka nevycházela.
Anonymní centrální hodnotitelko,
byla by jste tak hodná a vysvětlila mi, jak to bylo s pracemi hodnocenými jako Odbočení od tématu a tím pádem hned hodnoceno O body a tím pádem strohým odůvodněním hodnoceno NEDOSTATEČNĚ, a zda se tím pádem touto prací už nikdo nijak nezabýval- nehodnotil nic dalšího a hlavně se nesnažil ve vyprávění najít , ani pochopit třeba jen náznak splněného zadání!!!!!!!
Kdybych si mohla být jistá, že můj syn a MNOHO dalších tisíc studentů byli ohodnoceni spravedlivě, neřeknu ani popel, ale nikdo jim neřekl během celého posledního ročníku jak budou jejich práce hodnoceny, celé své studium od základní školy byli vedení výbornými učiteli čj a ani oni neměli potuchy o maturitním hodnocení tímto stylem!! Jak je tohle možné? Žádám po vás lidský i profesionální názor , a odůvodnění, že si 100 % stojíte za svými rozsudky a práce hodnocené nedostatečnou jsou opravdu po slohové stránce tak mizerné. Vím, že jste plnili rozkazy, ale kdo je vydal? Proč se nikdo neohradil, že takhle se práce hodnotit nedají?
Odpověď:
Vážená paní,
nejdříve odpovím na Vaši závěrečnou otázku, resp. výzvu. Profesionálně i lidsky si stojím za svou prací. Věnovala jsem se jí spolu s kolegy z týmu téměř čtyři týdny a každou práci jsem posuzovala celkem třikrát. Práce, které měly dostat nedostatečnou, jsem konzultovala se svou vedoucí, metodičkou českého jazyka a zkušenou učitelkou. V případě, že jsem váhala, rozhodla jsem se vždy ve prospěch žáka. Proto je mezi mými pracemi mnoho dvanáctibodových, ale téměř žádná jedenáctibodová. Také jsem si uvědomovala vážnost situace a rozhodně odmítám tlak na hodnotitele, jak je mediálně prezentováno. Také v případě kritérií odklon od tématu / od žánru jsme měli pokyn hodnotit ve prospěch žáka – tj. pokud např. zadaný útvar byl zastoupen alespoň v části textu, hodnotila jsem práci vždy dále. Bylo však možné, že pokud byly nedostatky ve všech oblastech, taková práce pak neobstála kvůli nízkému počtu bodů. Nezaznamenala jsem případ, že by u mě někdo napsal originální a kreativní sloh a byl by hodnocen špatně, či dokonce nedostatečně, jak se uvádí v médiích. Naopak oněch vyspělých a kreativních prací jsem opravovala velmi málo. Zato hodně prací silně podprůměrných, s velkými odklony, malou a často se opakující slovní zásobou, jednoduchými větami či chaotickou výstavbou. A třeba s 20, 30 nebo i 50 hrubými chybami. Podobné zkušenosti mají i další kolegyně. Jinými slovy – pro maturanta je problém napsat útvar, který by měl zvládnout např. v deváté třídě. Není také pravda, že bylo potřeba psát „primitivně“, volit „palačinky“ (téma ve vskutečnosti tak jednoduché není a jedničku jsem dala pouze jednu) nebo se trefit do vkusu hodnotitele. Není pravdou, že by tabulky vymýšleli úředníci. V tabulce jsou pouze kritéria, která se při hodnocení slohu používala dříve, ovšem s konkrétní bodovou stupnicí. Osobně se mi i jako učiteli podle nich hodnotí lépe, než z tolika aspektů „vytvořit“ např. dvojku nebo trojku.
V současných emočně vypjatých debatách se zdá, že za všechno mohou hodnotitelé. Pokud byl některý žák skutečně hodnocen nespravedlivě, ukáže se tato skutečnost při odvolání, proto zde tento institut je. Já si však za svým hodnocením plně stojím a bylo mi smutno z velké části prací, které jsem viděla… Jako učitelka se řídím zásadou Těžko na bojišti, lehko na cvičišti. U svých žáků jsem po školení na novou maturitu (cca před dvěma lety), které absolvovali všichni učitelé a s kritérii hodnocení byli seznámeni, rozdala pětek poměrně dost – právě za nerespektování tématu nebo žánru, tedy za nedodržení zadání. Někoho stačilo upozornit ústně, nikdo z nich už ovšem později neměl problém s nedodržením zadání.
Tolik snad jako odpověď.
Vážená paní anonymní hodnotitelko,
věřím, že Vy osobně jste hodnotila poctivě a práce četla opakovaně. Bohužel –
osobně jsem se při čtení několika prací přesvědčila o opaku (hodnotitelé buď práce nečetli pozorně, nebo nefungovala kontrola). Také mě napadlo, zda nešlo o záměr zdiskreditovat vyšší úrověň maturity. Po zkušenostech z letoška asi zájem o vyšší úroveň klesne na nulu.
Vážená anonymní hodnotitelko,
Pokud jste ve slohové práci, která má přibližně 200 slov, našla 50 hrubých chyb, znamená to, že chybně muselo být každé čtvrté slovo. Vzhledem k tomu, že čeština má velké množství slov, ve kterých se pravopisná chyba udělat nedá, musel student takovou práci doslova prošpikovat problematickými výrazy a obraty a všechny je napsat špatně. Zdá se mi to krajně nepravděpodobné. Vůbec se nechci zastávat žáků, kteří neumějí pravopis, naopak si myslím, že to je na celé slohové práci jediné kritérium, které se dá posuzovat objektivně. Jen jsem se na Vaše tvrzení podívala z matematické stránky a přišlo mi značně přehnané.
Z tohoto pohledu mám pocit, že ani další Vaše tvrzení se až tak úplně nezakládají na pravdě.
Třeba to o pečlivém posuzování každé sporné práce. Pokud bylo hodnotitelů 400 a prací 100 000, vychází přes 200 prací na jednoho hodnotitele. To je sedm tříd plných maturantů. Nepracuji ve školství, ale odhaduji, že letošní hodnotitel musel opravit třikrát nebo možná i sedmkrát více prací, než bylo zvykem v minulých letech. Na jednu stranu je to úctyhodný výkon. Na druhou stranu pochybuji o tom, že si při tomto vytížení každý hodnotitel udělal čas na to, aby třikrát pročítal všechny sporné slohy a hledal, jestli v nich zadaný slohový útvar není zastoupen alespoň částečně, jak uvádíte. V případě mé dcery se tak rozhodně nestalo.
Ještě dodávám, že dcera napsala svoji slohovou práci bez jediné hrubky a z češtiny měla vždycky jedničku. Odmaturovala na osm jedniček a pětku ze slohu.
Vážená paní – matko maturantky,
vše je tak, jak jsem napsala. Včetně pravopisu – u zmiňovaného extrémního počtu chyb se jednalo o jednu práci – tak jak jsem uváděla. Skutečně bylo na jednom řádku několik hrubých chyb, celkový rozsah práce dvě strany. Pokud si něco takového nedokážete představit, vězte, že ani já jsem nikdy dříve nic takového neviděla.
Co se týče další Vaší poznámky, u sporných slohů probíhaly ještě konzultace s vedoucím hodnotitelské skupiny, jak jsem psala a jak již bylo zmiňováno i na mnohých místech. Konkrétně já jsem měla odsouhlaseny všechny pětky, všechny hraniční čtyřky a dále se má vedoucí podívala i na některé další texty, které jsem opravovala. Pokud Vám to připadá jako hodně práce, máte pravdu. Ale nestěžuji si. Vím, co jsem schopná zvládnout, a čtyři týdny na opravování mi rohodně stačily.
Chápu, že je mnohem jednodušší hodit veškeré problémy spojené s hodnocením slohů na učitele-hodnotitele, a pokud někdo z nich napíše příspěvek, ve kterém vyvrací nepravdivé informace zveřejňované v médiích, případně odpoví na dotaz někoho z rodičů, jak jsem udělala já, hned zpochybnit tvrzení v něm uvedená.
Vážená paní anonymní centrální hodnotitelko,
jak byste pak komentovala hodnocení práce, v níž byla část 2A – pravopisné a tvaroslovné kriterium „oceněna“ dvěma body( a celkem získala 11 bodů),ačkoliv obsahovala pouze jednu pravopisnou chybu.
Máte dojem, že ji tedy hodnotitel několikrát četl a její hodnocení konzultoval. Já ne. Rozhodně sdílím názor matky maturantky, že při tak velkém počtu opravovaných prací to prostě u většiny hodnotitelů nebylo možné (vy jste možná výjimka).
Vážená paní hodnotitelko,
dosud jsem se hodnotitelů a hodnotitelek zastával, vážil si jich za tu herkulovskou práci a považoval jsem za hlavního viníka především celý systém. Právě se ale probírám hodnocením slohovek svých studentů (Cermat nám poslal výsledky až toto pondělí a já byl celý týden na školním výletě) a velmi jsme změnil názor. Mám to štěstí, že všichni mí svěřenci v loterii letošních maturit prošli, mám dokonce to štěstí, že dvě studentky napsaly práci na plný počet bodů. To je hezké. Ale ještě jsem neviděl tak kolísavou a nedůslednou hodnotitelskou práci. Co si mám myslet o hodnotiteli, který si přečte celkem slušně soudržný text, a dá v kolonce 3B JEDEN BOD? V příslušné tabulce je toto hodnocení charakterizováno takto: „Text je nesoudržný a chaotický, kompozičně nezvládnutý a/nebo použité argumenty jsou ve vzájemném logickém rozporu, adresát se v textu neorientuje ani přes velké úsilí.“ To si ten hodnotitel dělá srandu? V daném případě nemá odvolání smysl, protože by patrně neposunulo celkové hodnocení (dvojka), ale šlendrián je to tak jako tak. Hodnocení v globále absolutně neodpovídá zmíněné tabulce. Jak a co jsme tedy měli studenty učit, když Vy pak nedodržujete daná pravidla a kritéria? Proč takovéto zjevné chyby neeliminuje kontrolní systém, kterým se vy všichni spravedliví a kvalitní hodnotitelé oháníte?
Učil jsem na odborné škole, takže jsem už viděl pár slohovek, jaké Vám nevěří matka maturantky, a jaké jste asi Vy viděla poprvé až při hodnocení, jak píšete. Ale teď si procházím práce svých gymnaziálních studentů, z nichž bych řadu hodnotil možná ještě přísněji, ale řada z nich je taky evidentně odstřelená – buď nekvalitní prací hodnotitele, nebo příkazem shora (nedá se to samozřejmě dokázat, ale jestli tady někdo nemá políčeno na gymnázia, tak sním svůj skalp s octem a cibulí). Platí podle mě obojí. Vyplývá z toho jediné: Své studenty chci hodnotit sám. Budu důslednější a spravedlivější než mí nezodpovědní, nekvalitní a anonymní kolegové, kteří si chtěli patrně pouze přilepšit k mizernému učitelskému platu.
Paní anonymní centrální hodnotitelko,
je všeobecně známo, že pustí-li se kdokoli do diskuze, reagují ostatní diskutující na jeho názory, odpovědi, použitá slova či přirovnání. Mohl bych např. polemizovat s panem Foldynou. „Herkulovská práce“ zde snadno může svádět k připomínce úkolu vyčistit Augiášův chlév. Byť to z kontextu jeho příspěvku samozřejmě nevyplývá, (pane Foldyno, skutečně s Vámi nepolemizuji, naopak, jen jsem si dovolil Vaše přirovnání použít jako příklad), úzkoprsí jazykovědci (opakuji, úzkoprsí, nikoliv všichni) by mu to patrně v rámci kritérií pro hodnocení maturitní slohové práce tak trochu omlátili o hlavu. Jedná se bezesporu o vzdělaného muže, učitele, o soudržnosti jeho textu nelze pochybovat. Co je mu to však platné, vždyť použil značně diskutabilní výraz. Navíc, lze také vypozorovat možné zpochybnění ohodnocení práce oněch novodobých Herkulů (viz přístup krále Eurysthea).
Paní hodnotitelko, absurdní, že?
Obhajujete svou práci a svůj přístup. Je to bolestné pro každého, kdo tak činí, navíc jsa bytostně o své pravdě přesvědčen. Nečeká ho totiž nic jiného, než zneuznání. Proč? Asi proto, že obhájit vlastní objektivní přístup coby součást vyššího, zcela neobjektivního, lze jen stěží.
Jak je možné, že velmi emocionální nesouhlas s Vaší prací vyjadřuje tak velké množství „potrefených hus“?